Vyvýšený záhon je typickou ukázkou malého intenzivního systému. Mají nejrůznější konstrukce obvodových zdí i výšku. Nevýhodou jsou náklady na pořízení a pracnost, výhodou je dlouhodobá a víceúčelová využitelnost této struktury.
Nejsnadnější na založení jsou nižší záhony, ohraničené kmeny stromů, kameny, prkny, trámy nebo proutěným výpletem. Kvůli nižší mocnosti vnitřních vrstev vydrží nejdéle tři roky a pak je potřeba je založit znovu.
Vyšší záhony z tvrdého dřeva, cihel, kamenných zídek nebo dřevěných palisád mají uvnitř více materiálu, a tak jeho rozklad trvá déle a vydrží od tří do pěti let, než je potřeba je znovu založit.
Vysoké zákony nad 60 cm mohou ve spodní vododržné vrstvě mít i poměrně velké kusy dřeva, které se rozkládají velice pomalu, a pak takový záhon vydrží klidně i deset let. To, jak rychle si záhon sedá, záleží na tloušťce vrstvy čerstvého organického materiálu, která se rozkládá velmi rychle.
Skladba vyvýšeného záhonu:
Takto připravené záhony stačí pak i v nejparnějším létě zalévat pouze jednou za týden pod mulč přímo k rostlinám.
+ ochlazení půdy zastíněním povrchu mulčem nebo rostlinami
+ plošné kompostování – rozklad organické hmoty probíhá přímo v místě, kde je potřeba
+ výživa a zlepšení podmínek pro rozvoj půdního edafonu
+ zvyšují teplotu půdy pod sebou v zimě, a naopak snižují v létě, chrání ji tak před přehříváním
+ organická hmota v půdě dokáže nasát a udržet značné množství srážkové vody a zpomalit její odpařování
+ šetří pitnou vodu užívanou na zalévání
+ udržení vláhy v půdě omezením výparu z půdy
+ brání větrné a vodní erozi
+ čištění vody
+ podporuje tvorbu rosy
+ zlepšení zasakování vody a zvýšení sorpční kapacity půdy
+ doplňování zásob podzemní vody
+ zadržení a postupné pomalé uvolňování vody
+ mrtvé dřevo, i když vypadá suše, obsahuje stále ještě 80 % vody ve svých pletivech
+ úspory za nákup a dovoz materiálu
+ úspory pohonných hmot a nákladů za odvoz a skládkování stavebního či organického materiálu
+ praktické ukázky reusace (znovupoužití) a recyklace = šetření zdrojů
+ sekvestrace uhlíku (dlouhodobé ukládání) z atmosférického CO2 do mrtvého dřeva
+ tvorba specifických mikroklimat v blízkosti
+ estetická funkce na zahradě a rozmanitost struktur podle použitých materiálů
+ podporuje zvýšení biodiverzity rostlin i živočichů
- láká živočichy – plže, hlodavce, ptáky
Velkou výhodou je, že založení vyvýšeného záhonu a následnou péči o něj zvládnou i děti z mateřské školky.
Máme-li dostatek organického materiálu na založení nového záhonu, lze to udělat kdykoliv. Jen je potřeba jednotlivé vrstvy dostatečně prolít vodou, protože přes závěrečný mulč se voda do spodních vrstev již nedostane. Vyvýšené záhony je nejlepší zakládat na podzim. K jejich naplnění je potřeba velký objem různě strukturovaného organického materiálu, kterého je na každé zahradě po sezóně dostatek. Vrstvíme materiál na sebe v doporučené skladbě a tím si zahradu uklidíme. Přes zimu necháme načechrané vrstvy slehnout a řádně je provhlčit zimními srážkami. Na jaře stačí již přidat jen horní cca 10 cm vysokou vrstvu pěstebního substrátu a vysít nebo zasadit rostliny. Důkladně zalít a zamulčovat. Výsevy se mulčují až po vzejití, mulč by omezením světla bránil semenům v klíčení.
Vyvýšený záhon můžeme využít i jako pařník, pokud jej zakryjeme okny nebo bílou netkanou textilií. Můžeme v něm pěstovat celoročně.
Výroba konstrukce z měkkého dřeva – krátká trvanlivost.
Na sucho skládané konstrukce záhonů z kamene nebo cihel mohou být do výšky 40 cm poskládány na sucho. Pokud jsou vyšší, je potřeba je z bezpečnostních důvodů zpevnit maltou nebo alespoň jílovou mazaninou, jinak by neudržely tlak materiálu zevnitř. Pro pohyb okolo nich je to také bezpečnější.
Nikde by neměly trčet ostré rohy nebo hrany.
U záhonů s dřevěnou konstrukcí vyšší než 40 cm by měla být uvnitř voděodolná izolační vrstva, aby nedocházelo k vysychání záhonu a zkrácení životnosti konstrukce.
Ošetření konstrukce záhonu tmavou barvou – dochází ke zbytečnému přehřívání kořenového prostoru pěstovaných rostlin.
Nevhodná výška – měla by odpovídat dané cílové skupině. U mateřské školy stačí 20–30 cm, u základní školy od 40 cm až po výšku jednoho metru (mysleme na čahouny z druhého stupně, kteří mají šedesáticentimetrový záhon jen po kolena). Optimální je cca 60 až 80 cm. Pokud stěny záhonu slouží i k sezení, tak od 40 do 60 cm.
Příliš velká pěstební plocha záhonu. Optimum je u jednostranně přístupného 60–80 cm. U záhonu přístupného ze dvou protilehlých stran, případně ze všech stran, je to cca 120 cm, aby se dalo pohodlně dosáhnout až do středu záhonu. Čím tlustší jsou stěny konstrukce (kámen, cihly, trámy), tím užší pěstební prostor máme nakonec k dispozici, protože se přes ně musíme natáhnout.
Nezamulčovaný povrch vyvýšeného záhonu – vysychá a zapleveluje se.
Správně založený vyvýšený záhon se zalévá pouze jednou týdně, ale dostatečným množstvím vody pod mulč. Naprosto špatná praxe, je pokropit rostliny sprškou z hadice, může dojít k jejich spálení, teplotnímu šoku, voda se rychle vypaří a do kořenového prostoru nic nedoteče.
Pokud déle prší, je potřeba vyvýšený záhon zkontrolovat, protože v té situaci mulč působí jako ochrana proti rozplavení, dešťová voda se přes něj nedostane do spodních vrstev, a tak po jeho vyschnutí mohou rostliny trpět suchem.
